Copyrights 101

Co je to autorské právo?

Autorské právo poskytuje vlastníkovi výhradní právo k určitému dílu na omezenou dobu. Aby bylo dílo "chráněno autorským právem", musí být originální a fixované v hmotné podobě, například zvukový záznam nahraný (přiložený) na CD nebo literární dílo vytištěné (přiložené) na papíře. Existuje mnoho děl, která jsou chráněna autorským právem; některá z nich zahrnují původní literární díla, dramatická díla, choreografie, hudební díla, audiovizuální díla a další grafická umělecká díla. Mezi ně patří například poezie, romány, filmy, písně, počítačový software, taneční choreografie, výtvarné umění, komiksy, sochařská díla a architektonická díla. To znamená, že logo kapely, obaly alb, fotografové a hudební videa mohou být potenciálně chráněny.

Autorské právo nechrání fakta, myšlenky, systémy ani metody fungování. Autorské právo rovněž nechrání názvy písní, názvy kapel nebo slogany. To znamená, že umělec nemůže chránit autorskými právy název své kapely ani názvy svých písní. Místo toho může jednotlivec požádat o ochranu ochranné známky konkrétního umělce, kapely nebo názvu písně. Základům ochrany ochranné známky se budeme věnovat v samostatném článku.

Jaká jsou autorská práva k hudbě?

Hudba je jedinečná tím, že každá skladba má dvě autorská práva. Jedním z nich je autorské právo k písni, tj. hudební skladbě, která se skládá z textu a podkladové hudby (beat, instrumentálka). Druhým jsou autorská práva na samotný zvukový záznam neboli "master recording". Například "Vše podél strážní věže" původně napsal a složil Bob Dylan. Následně ji hrálo a "coverovalo" několik umělců, včetně Jimiho Hendrixe. V této situaci vlastní autorská práva k základní hudební skladbě (textu a hudebnímu aranžmá) Bob Dylan (nebo jeho vydavatelská společnost); zatímco autorská práva ke konkrétní zvukové nahrávce, jako je verze této skladby od Jimiho Hendrixe, vlastní Jimi Hendrix (nebo jeho nahrávací společnost).

Co dělá autorské právo?

Vlastník autorských práv má ke svému vytvořenému dílu pět výhradních práv. Vlastník, stejně jako oprávněné třetí strany, má právo: (1) reprodukovat dílo (tj. mechanicky reprodukovat hudbu na CD, ke stažení a na vinylu); (2) šířit dílo (tj. streamovat nebo jinak zpřístupňovat hudbu veřejnosti); (3) připravovat odvozená díla; (4) veřejně provozovat dílo (tj. na koncertě nebo v rádiu); a (5) veřejně vystavovat dílo. To znamená, že vlastník má jediné a výlučné právo veřejně šířit rozmnoženiny díla prodejem, pronájmem nebo pronájmem a veřejně provozovat nebo vystavovat dílo, např. prodávat kopie románu nebo veřejně přehrávat hudební nahrávku v restauraci.

Výhradní právo na rozmnožování díla například brání fanouškovi, který si zakoupil CD umělce, vytvářet a distribuovat jeho kopie ostatním. Kromě toho právo povolit nebo připravit odvozená díla poskytuje vlastníkovi autorských práv právo vytvořit nebo umožnit jiné straně vytvořit remix (odvozené dílo) původní chráněné skladby, protože remix by byl považován za novou úpravu původního díla.

Kromě toho potřebuje strana pro pořizování nahrávek, stahování, kazet a CD mechanickou licenci od strany, která vlastní autorská práva k podkladové hudební skladbě. Až do prvního prvního veřejného vydání hudební skladby mají autor a vydavatel plnou kontrolu nad vydáváním licencí. Po tomto prvním vydání však může kdokoli jiný vytvořit svou verzi skladby ("cover" skladbu), pokud zaplatí zákonné poplatky a získá povinnou mechanickou licenci.

"Povinná licence" je taková, kterou autor (nebo vydavatel) nemůže odmítnout, tj. nevyžaduje jeho souhlas s nahráváním jeho písně. Ve Spojených státech je nejvýznamnější agenturou pro mechanická práva The Harry Fox Agency. Spravuje a vydává povinné licence a vybírá a rozděluje poplatky za mechanické licenční poplatky příslušným stranám.

Potřebujete oznámení o autorských právech?

Mnoho CD, DVD, časopisů, webových stránek nebo jiných grafických děl obsahuje oznámení o autorských právech obsahující symbol © spolu se jménem a rokem (např. © 2018, Justin M. Jacobson). Jméno odkazuje na vlastníka autorských práv a rok odkazuje na rok vytvoření díla. V minulosti muselo být chráněné dílo šířeno na veřejnosti s oznámením o autorských právech, aby se autor mohl domáhat ochrany autorských práv. To však již neplatí, neboť autor získává ochranu, jakmile je dílo "fixováno" (zapsáno nebo zaznamenáno v nějaké formě).

Kdo a jak dlouho vlastní autorská práva?

Vlastnictví autorských práv náleží "autorovi" díla, kterým je obvykle původní tvůrce. U všech děl vytvořených 1. ledna 1978 nebo později trvá ochrana autorských práv po dobu života autora a sedmdesát let po jeho smrti. To umožňuje, aby kromě původního vlastníka mohli díla zpeněžit i jeho dědicové.

Za společné dílo se považuje dílo vytvořené dvěma nebo více osobami, které v době vytvoření díla zamýšlejí svá díla spojit nebo jinak propojit. To znamená, že společné dílo musí být připraveno "s úmyslem", že příspěvky různých tvůrců budou sloučeny "do neoddělitelných nebo vzájemně závislých částí jednotného celku", přičemž každý z autorů přispěje materiálem, který "mohl být samostatně chráněn autorským právem".

Příspěvky jednotlivých autorů k výslednému dílu však nemusí být stejné a autoři se nemusí nacházet ve stejném fyzickém prostoru nebo vytvářet dílo ve stejnou dobu (17 U.S.C. §§ 101, 201(a)). Délka trvání autorského práva na "společné dílo" je 70 let od smrti posledního žijícího autora.

Dalším souvisejícím konceptem autorského práva je doktrína "nájemného díla". To znamená, že fyzická osoba je pověřena třetí stranou, fyzickou nebo právnickou osobou, aby pro ni vytvořila konkrétní dílo. Tato třetí strana je pak vlastníkem díla vytvořeného jinou osobou (17 U.S.C. § 201(b)).

Aby bylo dílo považováno za "dílo na zakázku", musí být vytvořeno zaměstnancem v rámci jeho zaměstnání pro jeho zaměstnavatele (17 U.S.C. § 101). Ačkoli se to může zdát jednoduché, analýza toho, kdo je považován za "zaměstnance" a zda bylo dílo vytvořeno "v rámci" zaměstnání zaměstnance, se určuje případ od případu.

Kromě toho může být dílo považováno za "dílo na objednávku" také tehdy, pokud je "dílo výslovně objednáno nebo zadáno k užití jako příspěvek do souborného díla, jako součást filmového nebo jiného audiovizuálního díla, jako překlad, jako doplňkové dílo, jako kompilace, jako učební text, jako test, jako materiál k odpovědi na test nebo jako atlas", pokud se "strany písemně dohodnou, že dílo je dílem na objednávku" (17 U.S.C. § 101). U děl vytvořených na zakázku a anonymních a pseudonymních děl je doba trvání autorských práv 95 let od prvního zveřejnění díla nebo 120 let od vytvoření díla, podle toho, co je kratší.

Jak získat autorská práva k písni?

Ačkoli Bernská úmluva, jejímž signatářem jsou Spojené státy, zakládá "univerzální autorská práva" nebo autorská práva při vytvoření a zveřejnění díla, dílo není "registrováno", dokud není skutečně zaregistrováno u amerického úřadu pro autorská práva. To znamená, že všechny výhody vyplývající z vlastnictví autorských práv jsou v Americe dostupné až po registraci autorského díla.

Registrace autorských práv je stejně snadná jako příprava a podání žádosti u Úřadu Spojených států amerických pro autorská práva s příslušným poplatkem a kopiemi materiálu chráněného autorskými právy. Jakmile je dílo zaregistrováno a je vydáno osvědčení, výhody plynoucí z registrace začínají platit okamžitě a zpětně od původního data podání žádosti.

Formální registrace tvůrčích materiálů u amerického úřadu pro autorská práva do tří měsíců od zveřejnění poskytuje vlastníkovi díla další cenné výhody. Mezi tyto výhody patří, že dílo se nyní stává veřejně přístupnou záležitostí a je k dispozici pro vyhledávání v rámci Úřadu pro autorská práva USA a Kongresové knihovny. Dílo musí být také registrováno, aby bylo možné podat žalobu pro porušení autorských práv (17 U.S.C. § 411(a)).

Co je to porušení autorských práv?

Pokud se vlastník autorských práv domnívá, že jedno z jeho chráněných děl bylo porušeno jinou stranou, může být tato druhá strana potenciálně odpovědná za porušení autorských práv. Porušení autorských práv se prokazuje tím, že vlastník prokáže vlastnictví platných autorských práv k údajně porušenému dílu a žalovatelné kopírování původních a podstatných prvků díla stranou porušující autorská práva.

Vlastnictví díla se obvykle prokazuje předložením platně vydaného osvědčení o autorských právech od Úřadu pro autorská práva USA nebo jiného dokladu, který prokazuje, že strana vlastní dané dílo. "Kopírování" díla se obvykle dokládá buď přímými, nebo nepřímými důkazy. Jelikož přímé důkazy prokazující kopírování jsou vzácné, musí se vlastník autorských práv místo toho spoléhat na nepřímé důkazy, aby prokázal, že strana porušující autorská práva měla přístup k údajně porušenému dílu a že mezi původním dílem a údajně porušujícím dílem existují "prokazatelné podobnosti". Rozsáhlejší diskuse o porušení autorských práv je mimo rámec tohoto textu.

Pokud se zjistí, že došlo k porušení autorských práv, má poškozená strana k dispozici řadu opravných prostředků. Může získat soudní příkaz, který zabrání pokračujícímu porušování autorských práv, zabavení a konfiskaci předmětů porušujících autorská práva, jakož i náhradu skutečné škody a ušlého zisku, které utrpěla strana, která autorská práva neporušila (17 U.S.C. §§ 501, 503). Rovněž v případě, že vlastník podal žádost o registraci před porušením nebo do tří měsíců od data původního zveřejnění díla, může mít autor nárok na náhradu skutečně vzniklé škody, zákonné odškodnění, jakož i odměnu za právní zastoupení. Tyto poplatky za právní zastoupení mohou dokonce přesáhnout skutečnou škodu, která vznikla vlastníkovi autorských práv.